Moje cesta po Srí Lance - Pinnawalla, Millennium elephant foundation

V předchozím článku jsem zmínila komplikace spojené s oslavou srílanského Nového roku. Už před cestou jsme věděla, že připadá na 14. dubna (státní svátek je i den následující, ve skutečnosti se však oslavy protahují klidně na týden) a dostávaly se ke mě protichudné informace o tom, nakolik tento svátek ovlivní plán cesty.

Oslavy tohoto svátku jsou skutečně velkolepé. Ženy připravují spousty jídla, přináši se oběti do chrámů, konají se rodinné oslavy, na kterých se hodně tancuje a zpívá (většinou karaoke:), ale také vesnické slavnosti s řadou her zejména pro děti. Celé rodiny si berou dovolenou a navštěvují se navzájem a cestují napříč celým ostrovem (to ostatně poznáte, jakmile nastoupíte do prvního neuvěřitelně natřískaného autobusu nebo vlaku) a spoustu domácích potkáte i na turistických místech.

Před vypuknutím svátku je určitě nutné počítát s tím, že bude hustější provoz, neboť se sjíždí celé rodiny (toto ostatně platí i po dobu pár dnů po Novém roce). Jestliže si naplánujete cestu autobusem (celý ostrov totiž není vlakem přístupný)  po dobu prvních dvou dnů oslav, budete stejně jako já nemile překvapeni, že autobusy nejezdí, a to vůbec :) Vlakové spoje jsou pak také omezeny, nicméně narozdíl od autobusů jich aspoň pár jede (a tak jsem namísto Sinharaji vyrazila směr horské městečko Ella,ale o tom zas až příště). Radím Vám také nakoupit si, protože po dobu prvních dvou dnů má zavřeno drtivá většina obchodů i restaurací. Věřím, že s touto informací všechno hravě zvládnete a budete si tak jen užívat zvláštní atmosféry, která v tuto dobu na Srí Lance panuje.

Jelikož jsem si návštěvu Pinewaly (někde najdete i název Pinawala) naplánovala na první den oslav Nového roku, vypadla mi možnost dopravit se sem autobusem. Naštěstí jsem v Kandy bydlela u mladé rodiny budhistů, kteří vlastnili tuktuk a pan domácí mě jím do Pinewaly hodil (zajistil si tak finanční přínos na pořádnou oslavu:). Tuktuk je všudypřítomná (ďábelská) tříkolka pohybující se nepříliš velkou rychlostí (což ovšem nebrání jejím řidičům předvádět šílené dopravní počiny), proto počítejte s tím, že i krátké vzdálenosti překonáte za poměrně dlouhou dobu, navíc (v závislosti na tom, po jaké cestě pojedete) nemusí být cestování vždy moc pohodlné (jednou jsem z tuktuku za jízdy po neuvěřitelných výmolech málem vypadla:).

Cestou jsme se zastavili v malé čajové továrně Kadugannawa tea factory. Prohlídku se zajímavým výkladem můžu jen doporučit.

Pinewalla je sloní "sirotčinec", ve kterém se nachází sloni, kteří by ve volné přírodě z nejrůznějších důvodů (typicky zdravotních) již nepřežili. Největší atrakcí je koupání slonů v řece, které se koná 2x denně. Je pravdou, že na slony vydržíte zírat neskutečně dlouhou dobu a neomrzí vás to.

Zajímavostí je, že z Pinewally pochází i 2 slonice z pražské zoo. Po koupání se určitě zajděte mrknout na krmení mláďat mlékem:

Kousek od sirotčince se nachází Millenium elephant foudation, kde je možné slona umýt v řece (on vám to pak s radostí vrátí), nakrmit ho, no a pokud to uznáte za nutné, i se na něm projet (díky bohu aspoň bez příšerných železných konsrukcí typických například pro Thajsko, které jsou přísně zakázány...).V nadaci jsou umístěni především sloni, kteří byli v minulosti týráni, a proto byli svým majitelům odebráni. A pro dobrodruhy dobrá zpráva, nadace umožňuje dobrovolnictví:

Tyto zážitky ve Vás zůstanou ještě dlouho, tato místa tak nemohu nedoporučit. Trochu mám však obavy, co s oběmi zařízeními udělá neustále se rozvíjející turismus...Už teď jsem měla vtíravý pocit, že pomalu a jistě začíná jít hlavně o prachy, nikoli o zvířata, ačkoli právě pro ně byla tato místa ve svém prvopočátku založena. A to by byla ohromná škoda.

Cestou zpět jsem si u silnice nakoupila avokáda, kterých na Lance bylo všude požehnaně (šťastná to země:) a ochutnala jsem také durian, neboli smradlavé ovoce.

O "vůni" durianu se musíte přesvědčit sami, všimla jsem si totiž, že každý ji popisuje trochu jinak. Dužina krytá ostnatou skořápkou je příjemně nasládlá, čich se ale můj mozek snažil přesvědčit o tom, že pojídá velmi intenzivně páchnoucí česnek. Co připomínalo toto zvláštní ovoce Vám?